Black Wolf - osobní stránky

Proč je něco? 2. díl

Tak a máme tu další dávku filosofických žvástů, navazující na předchozí článek Proč je něco?.

Potřeboval jsem si o této otázce s někým promluvit, neboť jak by řekl Platón, křesání různých mínění může vytvořit jiskru, která může v připraveném tvorovi zažehnout oheň pravého poznání. Prodiskutoval jsem to s jedním svým spolužákem - nenapadá mě jiný tvor natolik inteligentní, aby byl schopen se takovouto otázkou vážně zabývat, měl aspoň trochu použitelný rozhled ve filosofii (který se přiznám, že já sám bohužel nemám) a zároveň neprohlásil že jsem cvok a neposlal mě s tím k čertu.

Pochopitelně to bylo velmi přínosné - problém jsem sice nevyřešili, což není nic neočekávatelného, ale aspoň jsem si trošku ujasnil myšlenky a obohatil je o jeden kamarádův nápad. Přestože mne původ (vznik) světa nezajímal, velmi rychle jsem zjistil že bez toho se neobejdu a dospěl ke čtyřem variantám, které všechny vedou k tomu, že bytí vlastně žádný smysl nemá:

1. Svět (myšleno svět fyzický i nefyzický - to co je kolem nás, naše myšlenky a vědomí atp. - prostě všechno) stvořila nějaká "vyšší" síla o své vlastní vůli. Neřešme co je tato síla zač, zda je to nějaký obecný princip, dokonalá bytost, dokonalé jsoucno či cokoliv jiného - důležité je, že to má vlastní vůli a je to všemohoucí.

   Ovšem k čemu by něco, co je všemohoucí, vytvářelo tento svět? Kdyby to mělo nějaký hlubší smysl, může tato síla, jelikož je všemohoucí, rovnou udělat to, co by mělo být účelem tohoto světa - a i kdyby tomu tak skutečně bylo, neexistence tohoto světa nic nezmění, neboť tato síla, jelikož je všemohoucí, může toho, k čemu by byl tento svět určen, dosáhnout i bez něj.

   Další možnost je, že tento svět stvořila, aby se měla na co dívat - něco jako když si koupíte do obýváku akvárium s rybičkami, nebo když se díváte na film. V takovém případě má svět smysl pro sílu, která jej stvořila - aby se měla na co dívat. Tím pádem však pro to, co je uvnitř tohoto světa, to žádný smysl nemá.

2. Svět vznikl na základě náhody a evoluce (což je defacto to samé), ať už za vlivu nějaké vyšší síly, která ho však nestvořila na základě své vlastní vůle, či bez ní. A když všechno je jen výsledkem náhody, tak z toho vyplývá, že to nemá žádný vyšší smysl - prostě to náhodou vzniklo a náhodou to vydrželo a třeba to náhodou ještě nějakou chvíli vydrží. A úplně klidně se mohlo stát, že by k nějaké náhodě nedošlo a nic by nevzniklo - nic moc by se tím nezměnilo, prostě jen o náhodu méně.

3. Poslední možnost, jejíž autorem je můj kamarád, je tak trošku ujetá a byla vyřčena spíše ze srandy, než jako vážně míněná možnost, každopádně možnost to je, takže si zasluhuje pozornost. Tento svět je jen myšlenka nějaká vyšší síly. Tedy fyzicky (tenhle termín je v této souvislosti hodně zavádějící, ale lepší mě nenapadl) vlastně neexistuje, existuje pouze v myšlence. Něco podobného jako když spisovatel píše román a v hlavě se mu odehrává jeho děj. A myšlenka musí mít nějaký smysl, jinak by nebyla myšlenkou. Nevím už jaký filosof tohlencto řekl, ale to je vlastně jedno.

   Myšlenka však má smysl pouze pro toho, kdo si ji myslí. Těžko může mít myšlenka nějaký smysl sama pro sebe.

4. Bytí je samoúčelné. Tzn. smyslem bytí je to, aby bylo. Nevím jak vy, ale já osobně samoúčelné věci, které nemají žádný jiný smysl než to, aby byly, považuji za zbytečné. Takže i poslední možnost vede k tomu samému - bytí žádný vyšší smysl nemá.

Jaký je tedy smysl bytí?

Nabízí se pouze několik možností, jak tuto otázku vyřešit. Buď jsou pro mne nepřijatelné, nebo velmi těžko dosažitelné...

1. Prohlásit to za lidským rozumem neuchopitelné, tzn. odsunout to kamsi do nadoblačných výšin nepoznatelnosti, a dále to neřešit. Prostě to po vzoru moderních filosofů "uzávorkovat".
2. Smířit se s tím že bytí jako takové, a tím i naše vlastní existence, nemá žádný smysl a tudíž je naprosto bezcenná.
3. Nalézt nějaké lepší řešení. Jak jsem již napsal, v tomto oboru se zas tak moc nevyznám (rád bych protože mě to zajímá, ale na studium prostě není čas), ale pokud vím, tak doposud žádný filosof nepřinesl nějakou přijatelnou odpověď. A to že bych já byl první, je více než dost nereální myšlenka.

Publikováno 14.12.2005 17:45 v sekci Úvahy
Trvalý odkaz
Komentářů: 4 (Zobrazit komentáře)