Black Wolf - osobní stránky

Přežil jsem druhý Česfur

Včera skončil již druhý ročník československého furry srazu Česfuru. Dlouho jsem váhal zda se účastnit nebo ne. Nemám rád velký počet tvorů na jednom místě a ani nálada, jakou již několik měsíců mám, nebyla pro účast zrovna ideální. Asi týden před začátkem jsem se rozhodl jet – kdybych nejel, tak bych si to zcela jistě vyčítal.

Docela mě mrzí, že jsem se nedokázal bavit s osobou, jejíž potkání bylo jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl tam jet. Nepracovní komunikace holt není moje silná stránka. Kdybych alespoň věděl o čem se bavit, nebo jak se začít bavit:(
Možná bych na ní měl zapomenout úplně...

Stejně jako loni přijeli i zahraniční hosté, tentokrát z Polska, Ruska a Německa. Rusové potvrdili očekávání a zahlédnout je střízlivé, nebo alespoň bez alkoholu v nejbližším okolí, bylo téměř nemožné.

Samozřejmě se opět program tak úplně nestihl, ať už z důvodů počasí (posezení u ohně se v dešti moc dělat nedá), či proto že se to nestihlo. To bych ale neviděl jako výrazné mínus.

O proti loňsku výrazně přibylo výpočetní techniky, ať už využité pro program (přední část hlavního sálu připomínala spíše menší serverovnu než společenskou místnost), či pohybující se volně mezi furríky.

Páteční cesta vlakem proběhla v pohodě, jen vlak z Brna (rychlík na Prahu) byl poněkud přeplněný, ale díky vynaložené rychlosti a průbojnosti jsme si sedl.

Pěkné počasí, kteréžto v pátek bylo, se samozřejmě ještě týž den zkazilo a až do pondělního odpoledne bylo hnusně – prostě klasika.

Hned na začátku se stalo to, co jsem tak nějak očekával – uvědomil jsem si, jak strašně moc mi vadí, že jsem sám a také svojí neschopnost nejen s tím něco udělat, ale i alespoň se o to pokusit. Naštěstí se mi s vypětím všech sil podařilo to jakž takž překonat, i když až druhý den odpoledne. Celý pátek jsem strávil posedáváním u počítače se sklenicí něčeho dobrého vedle a občas to prokládal vodní dýmkou, od níž jsem se v průběhu celé akce vzdaloval jen málo. Když jsem někdy okolo desáté na několik minut usnul s hlavou na noťasovi, naznal jsem, že nejlepší bude přesunout se do postele a také tak učinil.

V sobotu dopoledne jsme se, i přes nepřízeň počasí, vydali hledat Čertovy díry. Naštěstí jsem si vzal nepromokavou bundu, deštník či alespoň kšiltovku však ne, takže jsem byl docela zvlhlý. Domorodci, kterých jsme se po cestě zeptali, nás samozřejmě poslali delší cestou. Dorazivše na místo, zjistili jsme, že je počertech dobře ukryté a souřadnice na mapě v GPS poněkud nepřesné. Nakonec jsme to ale díky Myshi a Estě našli asi sto metrů od místa, kde měli podle mapy být a kousek od cesty, po které jsme šli, takže lezení do prudkého kopce a následné slézání o kus dále dolů bylo celkem zbytečné.

Odpoledne, to jsem konečně dostal dobrou náladu, kterážto předtím po návratu z výletu opět zmizela, byla Greyfurova přednáška o tvorbě fursuitů.

Poté bylo Aslanovo barbecue. Grilované maso mám velmi rád, ale pokud je tam více koření než masa, tak to pro mě už moc ideální není. Jíst se to dalo a nebylo to špatné, ale poněkud...pálivé.

Následoval již osvědčený sig – aukce, ve které se dražily předměty věnované furríky, případně služby (např. masáž či napsání povídky). Dražitelem byl jako loni Altair, které opět předvedl úžasný a strhující výkon, při kterém se všichni dobře bavily (jen zahraniční hosté bohužel přišly vinou překladu o většinu nádherných dvojsmyslů a narážek). Já si koupil obrázek dvou odpočívajících vlků, který vyfotil a do aukce věnoval Bubák. Výtěžek aukce dostane útulek pro přestárlé a týrané koně – Altair se asi chce zajistit na stáří:D

Zbytek dne (asi tak to čtyř ráno) jsem s dalšími asi patnácti furríky hrál hru Truth or Dare. Ta spočívá v tom, že se položí otázka a tázaný na ni musí pravdivě odpovědět, nebo splnit úkol, určený tazatelem a pak se na něco zeptat někoho dalšího. Taková klasická hra, která se hraje na většině srazů.

V neděli ráno se diskutovalo na téma nové verze českého furry portálu. Z větší části jsem u toho byl, ale spíše jsem s několika, co mají na věc stejný názor, probíral to, jak je tato snaha zbytečná a že to stejně po pár týdnech ztroskotá, jako všechny minulé pokusy. Ale bylo zajímavé to pozorovat:)

Po obědě se přineslo lano a psovití se přetahovali s koňovitými. Vyhráli koně, imho především díky váhové převaze (měli Altaira, který vydá alespoň za dva).

Greyova přednáška o dlacích se nesetkala s velkým zájmem, takže jsme se v komorním počtu šesti tvorů přesunuli stranou do chatky. Bylo to příjemné a líbilo se mi to, ale je škoda, že se pro toto zajímavé téma nenašlo více posluchačů.

Bohužel jsme byli přerušeni organizátory soutěže Fur Bag (adaptace televizní soutěže Kufr), kteří zoufale sháněli nějaké soutěžící:)

Následovala hostina, krátké divadelní představení a furdance. Na hostině jsem logicky nemohl chybět (obzvláště krevety, chobotničky a podobné mořské potvory byly zajímavým zpestřením – tedy ne že by to někdo jedl...;)), furdance jsem se však neúčastnil – zas tolik, abych se odhodlal ke křepčení v rytmu hudby, jsem toho vypito neměl.

Okolo půlnoci menší skupinka vlků vyrazila do lesa výt, což bylo původně plánováno na páteční noc, ale kvůli počasí odloženo. Tedy ne že bychom si nějak pomohli – pršelo ještě více než předchozí noci, ale i tak se nás několik málo sešlo. Celkově to bylo takové...vlhké.

Poslední akcí byla další Truth or Dare, tentokráte s menším počtem účastníků a na vyšším levelu;))

Pondělí se odehrávalo ve smutné, odjížděcí, náladě a krom skupinové fotografie se už nic nedělo. Domů mě odvezl Rusty svým liškobusem, kterému za to děkuji. Po příjezdu domů jsem byl totálně neschopný čehokoliv a radši šel brzo spát.

Publikováno 02.05.2006 18:04 v sekci Furry
Trvalý odkaz
Komentářů: 1 (Zobrazit komentáře)